Bratislava 27. dubna (zpravodaj ČTK) – Slovensko chystá konec komerčního množení psů, výjimku získají například řádné chovatelské stanice. Krok má vést k zákazu tzv. množíren, aby Slovensko už nebylo v Evropě nejhorší zemí z hlediska podmínek pro chov psů určených k prodeji. Novinářům to dnes řekl ministr zemědělství Richard Takáč.

„Jsme nejhorší z pohledu množíren. V množírnách se chová množství psů, kteří se vyvážejí do zahraničí. Chceme zakázat byznys se psy,“ řekl Takáč na tiskové konferenci za účasti hlavního slovenského veterináře a zástupců útulků a organizací na ochranu zvířat.

Uvedené opatření hodlá ministerstvo zemědělství prosadit změnou zákona o veterinární péči tak, aby začalo platit od příštího roku. Podle něj na Slovensku jen zhruba 12 procent z registrovaného počtu 110.000 ročně narozených štěňat pochází z chovatelských stanic. Ministr řekl, že v zemi fungují i množírny bez povolení.

Slovensko chystá zákaz množíren, psa si zájemci koupí jen v oficiálním chovu

Podle Takáče zájemci si po změně zakoupí psa pouze z chovatelských stanic nebo budou moci převzít do své péče zvíře z některého z útulků.

Úřady na Slovensku se už dříve zaměřily na množírny domácích zvířat. Loni slovenská policie ohlásila největší akci proti nelegálnímu chovu a množení psů v historii země. Odhalila při ní 853 zvířat určených k prodeji v zahraničí. Policie v evropských zemích v minulosti informovaly o několika odhalených případech nelegálního prodeje štěňat původem ze Slovenska.

Článek Slovensko chce zakázat komerční množení psů mimo řádné chovatelské stanice se nejdříve objevil na N1.

Praha 27. dubna (ČTK) – Vláda dnes projedná změny knihovního zákona. Přinese to povinnost vydavatelů odevzdávat vybrané elektronické publikace a elektronický periodický tisk, která by měla být obdobná pravidlům u tištěných publikací. Zabývat se bude i novelou chemického zákona. Ta stanovuje povinnosti pro výrobce a dovozce zubního amalgámu. Ministři projednají i návrh státního závěrečného účtu ČR za loňský rok nebo rozpočtovou strategii sektoru veřejných institucí na příští tři roky.

Kabinet se má podle programu zabývat i usnesením k takzvané systemizaci Generální inspekce bezpečnostních sborů pro letošní rok. Jde o dokument, který stanovuje v jednotlivých úřadech počty pracovních a služebních míst. Ministři projednají i harmonogram další digitalizace služeb. Na programu je i jednání o národním plánu podpory rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením do roku 2030.

Vláda projedná změny knihovního zákona i rozšíření průmyslové zóny

Vláda dostane i makroekonomickou predikci, zprávu o činnosti finančního arbitra za minulý rok či informace o zahlazování následků hornické činnosti v roce 2025 u státního podniku Diamo. Na programu je i zpráva o přípravě rozšíření strategické průmyslové zóny Solnice – Kvasiny.

Jednání se kvůli cestě do Ázerbájdžánu, Kazachstánu a Uzbekistánu nezúčastní premiér Andrej Babiš. Zasedání povede vicepremiérka Alena Schillerová (oba ANO).

Článek Vláda projedná změny knihovního zákona nebo povinnosti pro dovozce amalgámu se nejdříve objevil na N1.

Česko odebralo drony za 100 milionů dolarů, výrazně víc než jiné země

Od ledna do března Tchaj-wan vyvezl kompletní drony za 115,85 milionu dolarů. To je podle MOEA zhruba 1,2násobek celkového objemu zaznamenaného za celý rok 2025.

Export do České republiky činil zhruba 100 milionů dolarů, a výrazně tak překonal ostatní trhy. Polsko koupilo v prvním kvartálu drony za asi 11,75 milionu dolarů.

Tchajwanský export dronů v posledních letech rychle rostl. Jeho loňská celková hodnota 93,42 milionu amerických dolarů představuje více než 20násobek oproti předchozímu roku.

Růst vývozu podpořila snaha tchajwanských firem o diverzifikaci zahraničních trhů. Podle ministerstva mu také pomáhá přesměrování poptávky na dodavatelské řetězce, které obcházejí Čínu.

Poptávku po dronech ve střední Evropě zvyšuje válka na Ukrajině

Poptávku ve střední a východní Evropě ovlivnily geopolitické faktory. Od vypuknutí války mezi Ruskem a Ukrajinou země jako Česká republika, Polsko a Litva zvýšily nákup dronů dvojího užití a výdaje na obranu.

Podle ministerstva odpovídají schopnosti tchajwanských dronů požadavkům z tohoto regionu. Spolupráci se zeměmi střední a východní Evropy dál podporuje vláda v Tchaj-peji prostřednictvím veletrhů, navazování obchodních kontaktů a memorand o porozumění, dodalo MOEA.

Drony hrají v ruské vojenské invazi na Ukrajinu od roku 2022 klíčovou roli. Několikrát narušily vzdušný prostor několika členských zemí NATO včetně Polska a naposledy Rumunska.

Článek Tchaj-wan ve čtvrtletí prudce zvýšil vývoz dronů, nejvíce jich směřovalo do ČR se nejdříve objevil na N1.

Střele s brokovnicí zaútočil v hotelu Washington Hilton, bezpečnostní složky ho zadržely

Muž v neprůstřelné vestě vyzbrojený několika zbraněmi v noci na dnešek SELČ zaútočil na bezpečnostní kontrolní stanoviště v lobby hotelu Washington Hilton, kde se galavečeře konala. Podezřelého zastavila prezidentova ochranka, která Trumpa z místa události evakuovala. Jeden z agentů byl postřelen. Měl však na sobě neprůstřelnou vestu a bude v pořádku, řekl Trump s tím, že s dotyčným agentem hovořil.

Tajná služba uvedla, že muže ozbrojeného brokovnicí zadržela poté, co zahájil střelbu na jejího agenta v jiné místnosti, než kde se konala akce, které se účastnil Trump, jeho choť, viceprezident J.D. Vance a další členové kabinetu.

Allenovi je asi 31 let o podle a žije v pobřežním městě Torrance v Kalifornii, nedaleko Los Angeles, sdělil agentuře Reuters jeden z příslušníků bezpečnostních složek.

Absolvent Kalifornského technologickém institutu (Caltech) se podle Reuters živí jako učitel na částečný úvazek a vývojář her. Podle příspěvku na Facebooku se v prosinci 2024 stal učitelem měsíce torranské pobočky C2 Education, celostátní soukromé služby zaměřené na přípravu na přijímací zkoušky a doučování studentů směřujících na vysokou školu.

Na profesní síti Linkedin Allen uvádí, že v posledních několika letech pracoval jako učitel na částečný úvazek pro C2 Education a jako samostatně výdělečně činný vývojář her. Předtím pracoval rok jako strojní inženýr pro společnost IJK Controls v South Pasadeně a předtím jako asistent učitele na Caltechu. Profil také obsahuje článek z místních novin o soutěži v robotice na Caltechu v roce 2016. Tu prý Allenův tým vyhrál.

Dramatický odchod ze sálu: Trump po incidentu poděkoval ochrance

Trump po incidentu na Truth Social poděkoval tajné službě a bezpečnostním složkám za rychlé a statečné jednání. Potvrdil, že střelec byl zadržen. Trump navrhl, aby galavečeře pokračovala. Poté, co ho bezpečnostní složky požádaly, aby místo incidentu v souladu s protokolem opustil, uvedl, že jim okamžitě vyhoví.

Stanice MS NOW zveřejnila video, na kterém je vidět, jak ochranka odvádí Vance a o chvíli později i Trumpa ze sálu. Trump, obklopen tajnými agenty, při tom upadne na zem.

Trump přišel na tradiční večeři Sdružení zpravodajů Bílého domu (WHCA) poté, co akci během svého předchozího působení ve funkci bojkotoval. WHCA zastupuje novináře a média, která pokrývají dění v Bílém domě a činnost prezidenta. Galavečeře s novináři se koná již od roku 1924 a pro Bílý dům tradičně bývá jedním ze společenských vrcholů roku. Podle tradice na ní vystupuje prezident se sebeironickým projevem. Vedle zástupců médií se jí účastní i řada celebrit. Výtěžek ze vstupného putuje na dobročinné účely.

Článek CBS: Cílem střelce na galavečeři ve Washingtonu byli členové Trumpovy vlády se nejdříve objevil na N1.

Írán řeší výpadky proudu, prezident radí omezit spotřebu

Pezeškján podle íránské tiskové agentury Mehr prohlásil, že je nutné snížit spotřebu. „Doma by se měla rozsvěcet pouze dvě světla místo deseti – co je na tom špatného?“ ptal se íránský prezident.

Pezeškján připisuje problémy s dodávkami elektřiny na prvním místě vojenským útokům Spojených států a Izraele na infrastrukturu a také „obléhání“, čímž má na mysli americkou blokádu íránských přístavů. Poškození energetických zdrojů však zatím nezávislé zdroje nepotvrdily.

Krize podle expertů pramení z dlouhodobých problémů, hrozí nepokoje

Odborníci z Mezinárodní energetické agentury (IEA) a nezávislí analytici poukazují na to, že příčiny krize jsou mnohovrstevnaté. Na vině je podle nich mimo jiné zchátralá infrastruktura, nízké ceny dotované státem a závažné chyby v řízení.

Skutečnost, že prezident nyní osobně promlouvá k veřejnosti o drobnostech, jako je počet žárovek, pozorovatelé vnímají jako známku vážnosti situace. Vedení v Teheránu se zjevně snaží zabránit opětovnému vypuknutí sociálních nepokojů, protože nedostatek energie v minulosti vyvolal celostátní protesty, píše DPA.

Článek Íránský prezident vyzval obyvatele, aby šetřili proud se nejdříve objevil na N1.

Země podepsaly šest dohod, vztahy podle Kyjeva stojí na vzájemném respektu

Zelenskyj navštívil Ázerbájdžán v roli hlavy státu poprvé. Jde ale už o sedmé setkání s Alijevem za více než čtyři roky. „Naše vztahy jsou na velmi vysoké úrovni a důležité je, že jsou založeny na vzájemném respektu,“ dodal s tím, že Ukrajina a Ázerbájdžán podepsaly šest dohod z různých oblastí.

„Klíčovým bodem je obranný průmysl – budeme rozvíjet a posilovat naši spolupráci. Diskutovali jsme také o pokračování energetických iniciativ a zahájení nových. Jsem vděčný Ázerbájdžánu za 11 balíčků energetické pomoci, včetně pomoci během minulé těžké zimy,“ napsal Zelenskyj.

Zelenskyj připouští jednání s Ruskem, zároveň posiluje vazby na Blízkém východě

Zelenskyj se vyjádřil také k možným mírovým rozhovorům s Moskvou. „Jsme připraveni na další jednání v Ázerbájdžánu, pokud bude Rusko připraveno na diplomacii,“ uvedl.

Poté, co Izrael a USA na konci února zaútočily na Írán, Teherán v odvetě začal útočit na vojenské i civilní cíle v okolních arabských zemích. Zelenskyj od té doby navštívil řadu těchto států, včetně Spojených arabských emirátů, Jordánska či Saúdské Arábie. Snaží se jim nabídnout ukrajinské know-how v obraně proti íránským dronům. S řadou z nich podepsal několik dohod o obranné a další spolupráci.

Článek Zelenskyj: Ukrajina a Ázerbájdžán se dohodly na obranné a energetické spolupráci se nejdříve objevil na N1.

Obloha nad Íránem se otevírá, první spoje směřují i na Blízký východ

První odlety z teheránského mezinárodního letiště dnes směřují mimo jiné do Mediny v Saúdské Arábii, Maskatu v Ománu či do tureckého Istanbulu, uvedla podle BBC íránská média.

Írán vzdušný prostor uzavřel 28. února, v první den izraelsko-amerických útoků na Írán. Na ně Teherán reagoval údery na Izrael i země Perského zálivu, kde mířil na cíle spojené s USA. Od 8. dubna platí příměří, původně bylo dvoutýdenní. Tento týden ale americký prezident Donald Trump oznámil, že ho prodlužuje do té doby, než Írán předloží jednotný mírový návrh a budou dokončena jednání. Ta by měla pokračovat tento víkend v Islámábádu.

Íránská letiště se pozvolna vracejí do provozu

Teheránské mezinárodní letiště a několik dalších letišť v Íránu se otevřelo 18. dubna. Právě tehdy Írán částečně znovuotevřel svůj vzdušný prostor pro mezinárodní spoje. Oznámil zároveň, že provoz na těchto letištích bude postupně obnoven.

Článek Letiště v Teheránu poprvé od začátku války obnovilo mezinárodní spoje se nejdříve objevil na N1.

EU chce zjednodušit podnikání a urychlit vznik firem napříč unií

V březnu například Evropská komise představila nový právní rámec jednotných pravidel pro startupy a rostoucí firmy nazvaný EU Inc. Podnikatelé a firmy v Evropě by měli mít možnost založit svou společnost do 48 hodin. Zvládnout by to měli za méně než 100 eur (necelých 2500 Kč). Odpadnout by měl i požadavek na minimální základní kapitál.

Na takzvané cestovní mapě se nyní domluvili představitelé všech tří institucí. Tento návrh ohledně EU Inc. by měl být schválen již do konce letošního roku. Plán dále stanovuje pokročit v projednávání a schvalování dalších obchodních dohod EU s Mexikem, uskupením Mercosur, Švýcarskem, Indonésií, Austrálií, Indií, Thajskem, Malajsií, Filipínami či Spojenými arabskými emiráty.

„Prosperita, bezpečnost, globální vliv a nezávislost Evropy vyžadují silnou a konkurenceschopnou ekonomiku,“ stojí v dokumentu. „Tento plán představuje zlomový bod v prosazování evropské agendy konkurenceschopnosti. Pokračování v jeho realizaci je strategickou nutností pro posílení konkurenceschopnosti, odolnosti a dlouhodobé prosperity Evropy v rámci skutečně integrovaného jednotného trhu a silnější a soudržnější Evropské unie,“ uvedl kyperský prezident Nikos Christodulidis, který cestovní mapu podepsal za současné předsednictví v Radě EU.

Energetické a klimatické reformy mají změnit fungování evropské ekonomiky

„Tato cestovní mapa odráží to, po čem Evropský parlament dlouhodobě volá: silnější, konkurenceschopnější a odolnější Evropu. Je ambiciózní, posiluje naši schopnost odolávat otřesům a přináší předvídatelnost pro naše občany i podniky,“ komentovala dohodu předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová.

„Tato opatření podpoří hospodářský růst Evropy, zajistí naši digitální transformaci a posílí odolnost průmyslu. Jde o absolutní prioritu této Evropské komise, díky cestovní mapě máme jasný plán, co dělat,“ prohlásila šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová.

V části věnované cenám energií a dekarbonizaci se hovoří například o takzvaném síťovém balíčku. Ten se týká energetických dálnic a úřady by ho měly schválit již ve třetím čtvrtletí letošního roku. Do konce roku se počítá se schválením prvních změn, které souvisí se systémem emisních povolenek EU ETS. Konkrétně jde o takzvané Rezervy tržní stability (MRS). Na začátku dubna komise navrhla, že by nově povolenky neměly být zneplatněny v případě, že jich bude v rezervě více než 400 milionů. Místo toho budou tyto povolenky ponechány jako zásoba do budoucna.

Celkovou revizi systému emisních povolenek předloží EK v červenci a měla by být schválena již v prvním čtvrtletí roku 2027. Změnu systému emisních povolenek požaduje zejména český premiér Andrej Babiš.

Článek Zástupci evropských institucí schválili plán posílení jednotného trhu do 2027 se nejdříve objevil na N1.

Bezpečnostní zásah i podezření ze špionáže dál výrazně vyostřují vztahy mezi vládou a médii

Oznámení argentinské vlády o zákazu vstupu novinářů do sídla prezidenta přišlo den poté, co úřad, který má na starost bezpečnost prezidentského paláce (Casa Rosada) a rezidence hlavy státu a který vede Mileiova sestra, podal trestní oznámení na dva novináře místní televize TN. Viní je ze špionáže kvůli tomu, že natáčeli v areálu Casa Rosada v místech, kde to není novinářům dovoleno.

Podle deníku La Nación zákaz vstupu novinářům může souviset i s vyšetřováním údajné ruské propagandistické sítě. Ta podle investigativního webu FiltraLeaks měla v roce 2024 ovlivňovat prostřednictvím argentinských médií veřejné mínění v zemi v neprospěch Mileiovy vlády.

Skupina novinářů označila zákaz vstupu desítkám akreditovaných kolegů do prezidentského paláce za útok na svobodu tisku. Zároveň ho považuje za porušení práva občanů na přístup k informacím.

Spor s novináři doprovází zásadní změny ve veřejnoprávních médiích

Prezident Milei je některými označovaný za krajně pravicového politika. Od nástupu do úřadu v prosinci 2023 má s novináři napjaté vztahy a často je kritizuje a uráží. Na sociální síti X s oblibou používá také zkratku NOLSALP (No odiamos lo suficiente a los periodistas, česky Nedostatečně nenávidíme novináře).

Už krátce po nástupu do úřadu také Mileiova vláda převzala správu veřejnoprávních médií včetně tiskové agentury Télam. Zdůvodnila to tím, že v nich chce provést reorganizaci, aby zefektivnila jejich provoz. Agentura Télam, kterou Milei obvinil z protivládní propagandy, ale v roce 2024 po vládním zásahu zanikla.

Článek Argentinská vláda zakázala novinářům vstup do prezidentského paláce se nejdříve objevil na N1.

Obnovení ropovodu Družba odblokovalo spory. Slovensko i Maďarsko ustoupily

„Dodávky ropy přes ropovod Družba přispějí ke stabilitě možná nejen středoevropského, ale i celoevropského regionu,“ řekla Saková novinářům.

Bratislavská rafinerie Slovnaft už podle ministryně pracuje na plný výkon a denně zpracovává zhruba 17.000 tun ropy. Slovnaft, který patří do maďarské petrochemické skupiny MOL a který dlouhodobě vyváží značnou část své produkce, a to i do České republiky, po přerušení dodávek ropovodem Družba dočasně snížil výrobu.

Fico řekl, že na dnešek se ropovodem Družba plánuje dovoz 13.500 tun ropy. Do konce dubna by dodávky na Slovensko touto trasou měly dosáhnout 119.000 tun.

„Myslím si, že otevření ropovodu Družba je jasným potvrzením, že ropovod Družba nebyl poškozen. Ropovod Družba a ropa byly použity jako nástroj v geopolitickém souboji, který momentálně probíhá,“ uvedl Fico na společné tiskové konferenci se Sakovou. V souvislosti s obnovením dodávek ropy přes Ukrajinu Fico vyjádřil vděk také Evropské komisi (EK). Tu přitom dříve kritizoval za to, že EK podle něj v této záležitosti nepostupovala důrazněji.

Vlády v Bratislavě a v Budapešti dříve opakovaně obvinily Ukrajinu, že s obnovením přepravy ruské ropy otálí. Maďarsko kvůli tomu blokovalo uvolnění půjčky EU Ukrajině ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu Kč). Slovensko zase zprovozněním ropovodu Družba podmínilo svůj souhlas s přijetím dalšího balíku sankcí EU proti Rusku za jeho pokračující vojenskou agresi na Ukrajině.

Ve středu, kdy podle Bratislavy začalo napouštění Družby na ukrajinské straně, Slovensko a Maďarsko svou blokaci uvedených rozhodnutí EU odvolaly. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj předtím oznámil, že opravy na ropovodu byly dokončeny.

Slovensko balancuje mezi sankcemi EU a vlastní energetickou bezpečností

Evropský blok po začátku vojenské invaze Ruska na Ukrajinu z února 2022 začal snižovat svou závislost na ruských energiích. Slovensko a Maďarsko ale získaly výjimku z unijních sankcí na dovoz ruské ropy.

Slovensko po přerušení dodávek ropy ropovodem Družba vyhlásilo stav ropné nouze a bratislavské rafinerii Slovnaft poskytlo ropu ze státních rezerv. Slovnaft si pak zajistil dodávky alternativní ropy ropovodem Adria, který začíná v Chorvatsku. Vypůjčenou ropu státu už vrátil. Navzdory tomu kabinet slovenského premiéra Roberta Fica ponechal v platnosti stav ropné nouze. Umožnil tak Bratislavě například zavést dvojí ceny nafty. Toto opatření, jehož platnost vláda minulý týden prodloužila o dalších 30 dnů a které kritizovala Evropská komise, v praxi vedlo na Slovensku k vyšším cenám nafty pro auta se zahraniční poznávací značkou.

Článek Slovensko ohlásilo obnovení dodávek ropy ropovodem Družba se nejdříve objevil na N1.