Teherán 4. dubna (ČTK) – Izraelské a americké údery dnes zasáhly petrochemický areál v provincii Chúzestán na západě Íránu. Uvedla to podle agentur íránská oficiální média. Podle nich je pravděpodobné, že úder na místě někoho zabil či zranil. Jeden člověk zemřel po dopadu střely u areálu jaderné elektrárny Búšehr, uvedla agentura Tasním a místní úřady. Izrael a Spojené státy útočí na Írán od 28. února, některé údery zasáhly i energetická zařízení, za což Írán pohrozil ostrou odvetou.
Petrochemický areál se nachází ve městě Bandar Máhšahr, které je důležitým přístavem pro přepravu ropy a ropných produktů. Přístav leží na pobřeží Perského zálivu. Podle íránské agentury ISNA je velká pravděpodobnost, že údery způsobily na místě oběti. Íránská média informují o silných explozích v areálu.
Podle agentury Tasním úder nezasáhl hlavní budovu areálu jaderné elektrárny Búšehr, která tak nemusela zastavit svou výrobu. Podle íránských úřadů je zabitým hlídač areálu jaderné elektrárny a poškozena byla podpůrná budova, uvedla agentura AP. Americký prezident Donald Trump minulý týden uvedl, že nechal pozastavit údery na elektrárny do pondělí 6. dubna kvůli jednáním s Íránem. Ta jsou podle páteční zprávy deníku The Wall Street Journal na mrtvém bodě.
Útoky na Írán i odvetné údery míří na energetickou infrastrukturu
Energetické infrastruktury se stávají cílem úderů jak Spojených států a Izraele, tak íránské odvety, která zasahuje i okolní arabské země. Írán útoky odůvodňuje tím, že jsou vedeny na něj údery ze základen v těchto státech. Útoky na lodě pak snížily podle OSN o 95 procent lodní přepravu v Hormuzském průlivu, který je na klíčové trase pro přepravu zemního plynu a ropy z Perského zálivu.
O situaci v Hormuzském průlivu se nechystá ani dnes hlasovat Rada bezpečnosti OSN, uvádí agentura Reuters. Původně tak měla učinit v pátek. Hlasování o rezoluci by se mohlo uskutečnit příští týden. Text připravuje Bahrajn a poslední návrh obsahoval zmínku o nasazení „všech nezbytných obranných prostředků“ pro umožnění plavby civilních nákladních lodí. Taková zmínka by mohla znamenat povolení i vojenského zásahu na ochranu lodí, což odmítá například Čína, která má právo veta.
